Úřad vlády v posledních dnech obhajuje plánovanou úpravu jednacího řádu, která vyvolala značné diskuze v politických a občanských kruzích. Tento krok je odůvodněn zastaralostí stávajícího znění jednacího řádu, které pochází z konce devadesátých let. Podle informací, které zveřejnila Česká tisková kancelář, byl návrh připravován již za předchozí vlády Petra Fialy z Občanské demokratické strany. Úřad vlády uvádí, že zamýšlené změny se netýkají posílení pravomocí premiéra, jak se někteří kritici obávají. Naopak tvrdí, že některé body týkající se připomínkového řízení pouze přebírají stávající pravidla.
Navrhovaný nový jednací řád, který byl předložen vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, obsahuje několik klíčových změn. Mezi nimi je možnost, aby premiér mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit. Dále by měl mít pravomoc koordinovat politiku a postavení České republiky vůči Evropské unii. Podle návrhu by navíc mohl uzavřít zasedání kabinetu, což by znamenalo, že by mohl rozhodnout o ukončení diskuze a hlasování. Tato opatření vzbudila obavy ohledně transparentnosti vládního rozhodování, přičemž bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková varuje před dalším oslabením kontroly nad vládními procesy.
Odpůrci navrhovaných změn, včetně zástupců neziskových organizací, vyjadřují znepokojení nad tím, že by mohlo být omezováno připomínkové řízení a že by se měly rozšířit okruhy materiálů projednávaných bez veřejné diskuze. Ti, kteří se obávají snížení úrovně transparentnosti, také poukazují na to, že část rozhodování by se mohla přesunout pouze na ramena premiéra, což by mohlo vést k centralizaci moci. V současné době se jednotlivá ministerstva vyjadřují k návrhu a vyjadřují své názory na předložené úpravy. Očekává se, že se debata o těchto změnách bude intenzivně pokračovat a že se o nich bude mluvit i na dalších politických fórech.
Úřad vlády odmítá obavy z posílení pravomocí
Úřad vlády vehementně popírá, že by navrhované změny měly za cíl posílit pravomoci předsedy vlády. Podle jejich vyjádření není novinkou, že by premiér mohl udělit výjimku z připomínkového řízení, neboť tato možnost byla obsažena v jednacím řádu již od jeho přijetí v roce 1998. Úřad vlády na svém facebookovém profilu uvedl, že aktuální návrh pouze přebírá tuto úpravu a nevytváří žádné nové pravomoci. Zároveň se odvolává na to, že současná podoba jednacího řádu, která byla schválena v prosinci 2025, již zahrnuje možnost, aby předseda vlády povolil výjimku u materiálů nelegislativní povahy.
Úřad vlády také zdůrazňuje, že rozsah připomínkových míst se nemění a procesy týkající se nelegislativních materiálů zůstanou i nadále pod kontrolou stávajícího jednacího řádu. V případě návrhů právních předpisů by mělo být připomínkové řízení řízeno podle legislativních pravidel, kde se naopak navrhuje rozšíření okruhu připomínkových míst o dětského ombudsmana. Tímto způsobem se Úřad vlády snaží ujistit veřejnost, že žádné z navrhovaných úprav nevedou k oslabení veřejné kontroly či transparentnosti vládního rozhodování.
Budoucnost jednacího řádu v politickém kontextu
Debata o navrhovaných změnách jednacího řádu se odehrává v kontextu širšího politického diskurzu o transparentnosti a odpovědnosti vlády. Kritici poukazují na to, že v minulosti došlo k několika příkladům, kdy se vláda snažila omezit veřejnou diskuzi a kontrolu nad svými rozhodnutími. Vzhledem k tomu, že se aktuální návrh připravuje v době, kdy se zvyšují obavy z centralizace moci v některých státech, je diskutováno i to, jaké důsledky by takové změny měly pro občanskou společnost a její schopnost monitorovat vládní činnost. Očekává se, že se o tomto tématu povedou diskuze nejen mezi politickými stranami, ale také mezi občanskými aktivisty a odborníky na právo.
Vzhledem k tomu, že se český politický prostor vyznačuje častými změnami a dynamickým vývojem, je pravděpodobné, že debata o jednacím řádu vlády a jeho případných úpravách bude pokračovat i v nadcházejících týdnech. Všechny zainteresované strany budou muset pečlivě zvážit, jaké důsledky by mohly mít navrhované změny pro fungování vlády a její vztah k veřejnosti. Dosavadní reakce naznačují, že občané a odborníci budou nadále sledovat, jakým způsobem se bude situace vyvíjet a jaké konkrétní změny budou nakonec implementovány.