Český justiční systém se v brzké době chystá na zavedení inovativního AI systému s názvem iSoud, jehož cílem je poskytnout soudcům efektivního pomocníka při tvorbě právních rozhodnutí. Na konferenci AI v justici o tom informoval místopředseda Vrchního soudu v Praze, Roman Horáček, který vidí v tomto systému velký potenciál pro zlepšení kvality soudního rozhodování a optimalizaci pracovního času soudců.
Systém iSoud by měl být dostupný pro soudce v horizontu několika měsíců a jeho zavedení slibuje zefektivnění procesů, které se v současnosti realizují během soudních řízení. Horáček uvedl, že využití této technologie by mohlo uvolnit až 229 tisíc hodin soudcovské práce ročně, což odpovídá kapacitě jednoho okresního soudu. To by soudcům umožnilo věnovat více času vyhledávání judikatury a zpracovávání složitějších případů.
Systém iSoud má sloužit jako asistent pro soudce, který je schopný připravit podklady jak pro soudce prvního stupně, tak pro soudce odvolacího soudu. Při práci se systémem budou moci uživatelé nahrávat různé dokumenty, jako jsou žaloby a odvolání. Díky pokročilému zpracování textu by měl systém dokázat vytěžit cenné informace a nabídnout shrnutí i podklady pro argumentaci.
Jednou z klíčových vlastností iSoudu je jeho schopnost pracovat s pseudonymizovanými daty, což zajišťuje ochranu osobních údajů. Všechny soubory, které uživatelé do systému nahrají, se nebudou ukládat na disk a záznamy se budou automaticky mazat, čímž se má zamezit případným únikům citlivých informací.
Roman Horáček má na starosti další digitální iniciativy v oblasti české justice, včetně spuštění databáze rozhodnutí vrchních soudců, která obsahuje anonymizované informace zveřejněné od roku 2020. Tato databáze má sloužit veřejnosti i soudcům, kteří k ní mají přístup v neanonymizované podobě. V rámci většího projektu digitalizace justice byl také spuštěn justiční chatbot jménem Čenda, jehož cílem je poskytovat právní rady obyvatelům a nyní byl aktualizován na verzi 2.0, která nově zohledňuje dotazy týkající se psychických krizí.
Další významné kroky v oblasti umělé inteligence v justici zahrnují také monitorování takzvaných AI halucinací v soudních řízeních, což je důležité pro prevenci chybovosti při používání AI technologií. Horáček a jeho tým se shodují, že ačkoli umělá inteligence může představovat určitá rizika a výzvy, její přínosy pro justici, zejména v oblasti zefektivnění procesu a zlepšení ústnosti rozhodnutí, daleko převažují nad možnými negativními aspekty.