Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility tři dny v řadě překročí 180 eur, tedy zhruba 4360 korun, za megawatthodinu. Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu činit nejméně 35 eur.
Pokud budou splněny tyto podmínky, nebudou se smět na žádném evropském trhu uzavírat plynové kontrakty, jejichž cena o 35 eur překročí cenu zkapalněného plynu. Samotný strop tedy bude moci teoreticky být vyšší než 180 eur. Tato cena bude nejvyšší povolenou pouze v případě, že plyn bude stát 145 eur za megawatthodinu a méně.
„Splnili jsme další nemožný úkol…Tento byl patrně vůbec nejsložitější,“ prohlásil český ministr průmyslu Jozef Síkela v narážce na dlouhá vyjednávání o jednom z nejkontroverznějších témat poslední doby. Opatření má podle něj zabránit opakování rekordního nárůstu cen, které v srpnu šplhaly až ke 300 eur za megawatthodinu.
Evropský blok se už od té doby snažil najít shodu na mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu pro domácnosti a firmy, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. České předsednictví přišlo postupně s několika kompromisními návrhy, které měly uspokojit požadavky všech zemí.
Na jedné straně byla početnější skupina států včetně Španělska, Itálie či Polska, jež usilovaly o co nejnižší strop. Na druhé pak několik zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které omezení nechtěly kvůli možnému zvýšení poptávky a nedostatku dodávek plynu.
České předsednictví na základě požadavků těchto a dalších států do textu zapracovalo jednodušší podmínky pro automatickou deaktivaci mechanismu. Konečnou variantu podpořily všechny země kromě Maďarska, které bylo proti. Nizozemsko a Rakousko se zdržely hlasování. Omezení by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.
Podle Moskvy je rozhodnutí nepříjatelné
Pondělní rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Moskvy nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Moskva už dopředu varovala, že pokud unie zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země Evropské unie ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.
Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Pokud by dodávky surovin zastavilo, pravděpodobně by to otřáslo světovým trhem s energetickými surovinami, napsala už dříve Reuters. To by znamenalo, že by se světová ekonomika musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud.
